Jak bylo v letectvu bývalého SSSR zvykem, byla současně s jednomístnou stíhací variantou postavena i dvoumístná cvičná verze MiGu-15, označená MiG-15UTI. Sedadlo instruktora bylo vestavěno do trupu na úkor přední palivové nádrže, výzbroj tří kanónů v přídi jednomístné verze byla redukována na jeden velkorážný kulomet.
Dvoumístná verze byla vyráběna nejen v SSSR, ale hlavně v licenci v bývalém Československu, a to i pro export zpět do SSSR. Čs. výroba dala celkem 2013 kusů dvoumístné verze. V krabičce s bočním otevíráním se skrývají negativně ryté díly plus jeden čirý. Modelu bohužel chybí kokpit a některé povrchové detaily, zejména mečová anténa na pravém boku pod kabinou, anténa na hřbetě trupu před SOP a antény přistávacího systému na spodní ploše křídel.
Stavebnice nabízí 5 variant zbarvení (Československo, Finsko, SSSR, Polsko a NDR). Stavbu modelu jsem zahájil vytvořením pilotního prostoru. Nejprve jsem na hřbetě trupu vyříznul otvor a poté vytvořil vnitřní vbavení. Podlaha je z plastové destičky, sedačky zrovna tak. Palubní desky jsou vytvořené rovněž z kousků plastu, včetně krytů nad nimi. Zbylý prostor v přídi jsem vyplnil zátěží z olověných broků, zatlačených do plastelíny a poté slepil obě poloviny trupu k sobě.
Křídla se lepí na tupo a je třeba ohlídat správnou geometrii. Podvozky je dobré doladit k získání správného postoje na zemi, osvědčilo se mi lehce zavrtat do podvozkových šachet a malinko (do 1 mm) zkrátit hlavní podvozkové nohy.
Překryt kabiny je poměrně tlustý, takže jsem vytáhl nový z fólie, když jsem jako kopyto použil původní.
Sací hrdlo motoru, resp. sací kanál, by si zasloužil prodloužit, ale s ohledem na zátěž v přídi není kam. Takže jen nabarvit - a i to jde poměrně obtížně.
Přídavné nádrže mají příliš válcový tvar střední části a tak jsem je radši nepodvěšoval. Na pravé straně trupu pod kabinou jsem doplnil mečovou anténu a stožárek drátové antény. Na hřbet trupu jsem dolepil další anténu a pod konec levého a kořen pravého křídla doplnil antény ve tvaru T. Z nabízených variant jsem pochopitelně zvolil československou s trupovým číslem 2514, sloužící u 30. stíhacího-bombardovacího leteckého pluku "Ostravského". Celý letoun je v barvě kovu, tj. Humbrol 27002, s některými panely malinko tmavšími (+ Humbrol 27003), špička SOP je žlutá ModelMaster 1708.
Obtisky mají tentokrát dobrý soutisk, takže je lze bez obav použít, a to včetně znaku města Ostravy na přídi. Doplnil jsem černé chodníčky na křídle a zelené plochy k opření žebříku, obojí formou obtisků vystřižených z jednobarevných obtiskových papírů. A pak už jen lesklý lak na celý povrch a matný lak na chodníčky a zelené plochy, drátová anténa od stožárku pod kabinou k vrcholu SOP - a hotovo. Celkem hezký model s prostorem pro zdokonalení.